Letošní setkání členů a přátel Fazer clubu na Malé Morávce pod Pradědem, doprovázely tropické teploty. Vedra přesahující třicítku jsem tam ještě nezažil. Předpověď je slibovala na celý prodloužený víkend a tak nepromok i plachta zůstaly doma.
Z práce se mi podařilo vypadnout o hodinu dříve a tak byl páteční provoz ještě přijatelný.
Cestou z Prahy se přidal Honza a mířili jsme na Moravu.
Na trase nás v Heřmanově Městci čekal ještě Renda, a tak jsme dál pokračovali tři.
Společná cesta až na příšerné vedro, ubíhala celkem normálně.
Až najednou za levotočivou zatáčkou, v lese před obcí České Libchavy, slyším v intercomu ránu a v zrcátku vidím Honzu, jak se poroučí k zemi.
Z nepochopitelného důvodu vyjel na krátké rovince mimo silnici a po stržení řidítek zpět na asfalt, se roztočené zadní kolo seklo o hranu silnice a dostává haisaider, jak na motoGP. Udělá salto a letí po zádech do protisměru hned za motorkou.
Hrůzostrašně vypadající nehoda měla naštěstí malé následky.
Naštěstí nic proti nejelo a motorka šla napřed. Honza je prý OK, jen má nějak naražený malíček. Postavili jsme jeho motorku na kola a posbírali kufr a pár věcí. Motorka má ubroušené všechny padáky, ale motor je snad OK. Přesto však nejde nastartovat. Také nemá př.brzdu a má ulomený nosič kufru, odřenou kapotu a výfuk.
Zrovna u nás zastavují další dva kamarádi mířící na sraz, Maty a Salfa.
Domlouváme se na dotlačení nepojízdné motorky z lesa do Č.Libchav k benzínce.
Honza volá známého z pražského servisu Suzuki (kde nedávno prodal svého Bandita), který má dodávku na převoz moto. Ten ochotně, přestože je pátek navečer, vyrazí z Prahy a jede pro Honzu i motorku, aby je odvezl domů.
(Pátek večer – celkem 300km a za 3.500,-Kč - velmi slušné!)
Tak se loučíme s Honzou a já mu ještě připomínám, ať si raději skočí ráno k doktorovi.
Na Morávku přijíždíme až v podvečer.
Je fajn vidět opět své kamarády!
Debatíme až do 3h ráno! :-))
Ráno se chystáme na společnou vyjížďku. Přispali jsme si a tak jedeme až po 10h.
Konečně je kolona cca osmnácti strojů připravená a vyrážíme.
Najíždíme na hlavní silnici. Najelo nás asi 8 motorek a další museli dát přednost přijíždějícímu choperu. Ten se zařadil do naší kolony a veze se s námi.
Na první křižovatce tvaru T odbočujeme z hlavní vpravo na vedlejší silnici, kde stojí červený osobák na stopce. Kolona odbočuje, až dojde řada na chopra, ale ten jen zatroubí, mávne na pozdrav zatáhne za plyn a pokračuje rovně.
V ten okamžik se ale řidička v červeném autě rozjede a skříží mu cestu!!!
Následuje obrovská rána a choper trhá předek auta. Motorkář letí vzduchem, kde mu za letu padá nezapnutý škopek a končí po 10m za autem obličejem na silnici.
Okamžitě stojíme a začíná boj o jeho život. První je u něho Maty s řidičkou auta, které přijelo v protisměru a Vosa (s letitou praxí u RZ).
Stabilizovaná poloha, ani intenzivní masáž srdce až do příjezdu přivolané sanitky, mu však nepomáhá. Lékař ještě nějaký čas pokračuje v resuscitaci, ale motorkář boj o svůj život prohrává. Není snad nic horšího, než beznaděj.
Jedna věc je sledovat takovou událost v televizi a druhá je vidět to na vlastní oči…….
Otázkou zůstává, zda má motorkář oblečený jen v tričku a jeansové bundě s nepřivázanou helmou („škopkem“) při pádu šanci na přežití?
Být třeba v kombinéze a pořádnou přilbou, mohl mít větší šanci, ale to už je jen samé kdyby…..
Řidička auta, která nehodu zavinila, jen prohlásila: "je to jeho vina, jel jak blázen! Já mám dobrého právníka a ten mě z toho vyseká!"
Přijíždí policie a vyzývá nás k odjezdu. Tak nasedáme a pokračujeme plánovaným směrem.
Jde spíše o spanilou jízdu, než vyjížďku…. nikomu se za plyn tahat nechce.
Je nám všem z toho na hovno.
Oběd máme zajištěn v Hanušovicích. Jídlo bylo dobré, ale obsluhu bych nakopal do zadku. Hodinu, než nás obsloužili a to bylo vše předem domluvené a jídlo předem vybrané.
Po obědě jdeme do nedalekého pivovaru Holba na prohlídku.
Po prohlídce se vracíme na chatu Iva v Malé Morávce.
Dnes večer budeme grilovat. Nálada je už lepší, i když ta dnešní událost v nás stále je…
Brotyš opět nezklamal a předvedl své cukrářské umění v plné kráse!
Po dovezených sladkostech se jen zaprášilo! :-)
V neděli je opět vedro a tak jedeme na vyjížďku s naplánovaným koupáním. Trasu připravil Brotyš. Je místní a ví, kde je pěkné svezení.
Dáme si trasu M.Morávka, Jeseník, Ramzová a v Ostružné se naobědváme (tam nás nikdy nezklamou).
Po obědě jedem na sever k polským hranicím - Lipová Lázně, Žulová, Javorník, Vidnava a Písečná. Moc pěkná trasa a parádní silnice.
V Písečné stavíme u místní pískovny na koupání.
Pískovna je fajn, ale někdo si ji přes zimu oplotil a postavil tam obrovský srub jako restauraci a vybírá tam vstupné. Vstup je za 100,-Kč! Trochu přemrštěná cena, ale vedro je silnější, tak to neřešíme.
Párkrát se vykoupeme a pokračujeme v krasojízdě. Cestou se stavíme ještě na kávu a zmrzlinu v Hotelu Franz v obci Rejvíz.
Pak se rozdělíme, část skupiny jede na Morávku a čtyři si dáváme ještě nášup v podobě dalších 100km. Takový okruh Vidnava, Javorník, Žulová, Lipová Lázně, Ramzová, Hanušovice, Šumperk, Rýmařov a M.Morávka. Moc pěkné svezeníčko!
Větší část lidí dnes odjela domů a večer nás v chatě zbylo už jen 11.
Uděláme si ještě jednu grilovačku, posedíme, dopijeme naražený sud a jdeme spát.
V pondělí ráno se už balíme všichni a opouštíme Malou Morávku.
Celý prodloužený víkend nám počasí přálo (až moc!) a to bylo fajn.
Děkujeme Vose za pozvání, azyl a organizaci srazu a Brotyšovi za super trasu.
I přes smutné události to byl moc pěkný sraz a určitě zase rádi příští rok přijedeme.
Luděk.
PS: Honza si v sobotu došel k doktorovi a má na obou rukou, od loktu sádru. Na každé ruce má zlomený prst.
Žádné nejsou nastavené.
mail od HonzyH k tragické události na srazu - k tomu není co dodat -
Luděk (admin) Ahoj Luďku,
byla to opravdu ta křižovatka, kterou jsem měl na mysli. Jenom ta přednost jízdy je tam jinak, nežli jsem si myslel.
Teprve teď jsem pochopil, jakou krutou past nastražila shoda okolností na oba účastníky téhle tragické nehody.
Ta řidička zastavila na stopce a po chvíli stání pochopila, že kolem projíždí kolona motorkářů, kteří jedou společně a jeden po druhém odbočují vpravo, takže není proč dále čekat. To, že jeden z nich nebliká vpravo bylo snadné přehlídnout. Bylo pouze nešťastnou náhodou, že se rozjela právě v okamžiku, kdy se přiblížil ten jediný motorkář, který nepatřil do kolony a chtěl jet rovně.
Ten motorkář zase netrpělivě čekal, až se dostane k místu, kde bude moct opustit pomalu jedoucí kolonu a když se k němu konečně dostal, viděl před sebou volnou silnici s předností v jízdě a radostně vzal za plyn.
V podstatě nikdo z nich se nedopustil ničeho trestuhodného. Nastala jen malá chybička, jejíž pravděpodobnost hraničila s naprostou nemožností. Přesto za ni oba zaplatili velmi krutě.
Ačkoli se ta řidička po nehodě chovala „jako kráva“, myslím že byla v těžkém šoku s pocitem hrozné křivdy, že se jí přihodilo něco, za co nepociťovala žádnou vinu. Její chování bych nesoudil tak příkře. Její zbytek života bude těžce poznamenán, bez ohledu na to, jak skvělého právníka zná.
Ten motorkář zaplatil daň nejvyšší. Jeho jediná chyba byla v nevhodném oblečení. Je otázka, jak dalece by ho lepší oblečení uchránilo.
Občas se pohybujeme po hodně tenkém ledě. Tohle byl otřesný příklad „jeho proboření“.
Měj se fajn,
Honza
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.