Sraz Fazer clubu - Vranovská přehrada 2016

Museli jsme vyrazit až v pátek po práci.

Díky Garminu jsme nebloudili, i tak jsme dorazili do hotelu Sobol až za tmy kolem osmé.

Ubytovali jsme se a dostali večeři. Moc jsme se těšili až zase uvidíme známé tváře a strávíme pěkný společný večer.

Stačil jsem si dát dvě piva a k našemu údivu hostinský v 10h přestal točit a oznámil: "končíme, zavíráme - jdu připravovat snídani!" 

Pokoušeli jsme se ho přemluvit, ale byl neoblomný. Nosil marmelády, medy,hrnky a provokativně do nás strkal, abychom viděli jak překážíme.

Tak jsme to vzdali a šli v půl jedenácté spát. Ještě, že na zítřejší večer máme objednaný parník s ochutnávkou vín. Tak si to holt užijeme až zítra...

Ráno jsme se nasnídali a teprve teď vidíme přehradu.

Je skoro po sezoně a tak tam, kde je v létě milion lidí, je krásně liduprázdno.

                            Do našeho stáda dorazili ještě dva oři s Hafíky a Brotyši.

V deset vyrážíme na společnou vyjížďku.

Je v plánu ujet cca 190km a část trasy vede po Rakousku.

Je tu kolem 30-ti motorek a tak je naše kolona pěkně dlouhá.

První část trasy vede podle hranic směrem Slavonice.

Zastavujeme v obci Maříž, kde je keramická dílna s ručním malováním.

Také je zde restaurace, kde budeme obědvat.

                                       Nové přírůstky do Fazer clubu - pěkné!

Po obědě nasedáme a pokračujeme na další část trasy po Rakousku.

Naše kolona se vine jako dlouhý had po místních silničkách.

Další zastávkou je Loucký klášter ve Znojmě.

Klášter je poměrně zdevastovaný Československou lidovou armádou.

Nyní patří městu. Přízemí a sklepy si pronajala vinařská společnost Znovín Znojmo.

Má zde galerii. Je tu výstava plastik a obrazů na téma víno a vinařství. Ve sklepení se konají ochutnávky a posezení při víně.

I nám nabídli ochutnat trochu vína, ale máme smůlu - řídíme! Tak nám alespoň věnují malinkou lahvičku sebou.

                                                            Výběr s hroznů.

Po prohlídce nasedáme a jedeme do hotelu Sobol na břehu Vranovské přehrady. Čeká nás večeře a v 8 hod. nám od hráze odplouvá parník s ochutnávkou vín. Včera večer jsme "sušili hubu" , v klášteře také, tak se už moc těšíme.

V přístavišti jsme včas, ale zatím neodplouváme - není tu somelier.

No co, je pěkný večer a my alespoň uděláme pár fotek červánků od zapadajího slunce nad přehradou.... Moc krásné!

Po půl hodině konečně somelier přijíždí a tak vyplouváme.

Mezitím se setmělo a osvětlené hotely na pláži pomalu mizí v dáli.

Bohužel, je to to poslední co jsme viděli. Kolem dokola je naprostá tma.

Nevadí, hlavně, že jsme tu všichni a že bude co pít!

Somelier se pustil do přednášky o vínech z produkce Znovína a začal nalévat. Bude prý pět druhů bílých vín....

Tak ochutnáme nalité tři centimetry na dno sklenky a těšíme se na další.

Takto nám po patnácti minutách nalije z jiné lahve opět tři cenťáky. Na mou otázku, zda mi může ještě nalít, že tohle mi chutná dostávám s údivem v somelierově tváři odpověď: "ne, tohle je jen ochutnávka."

Za hodinu a půl, jsme dostali dvě deci vína složené z pěti druhů a jsme zpět u přístaviště.

O víně jsme si skoro jen povídali a tak máme v plánu zapadnout do první restaurace hned u přístavu. Už se k nám šine servírka a povídá: "ani si nesedejte. Bude deset - zavíráme!"

Tak to holt musíme vydržet do hotelu Sobol, prý dnes bude otevřeno déle.

Už dva týdny se těšíme na víno a tak to chceme přeci jen zkusit, u něj někde posedět.

Je otevřená ještě jedna restaurace , kde se svítí a hraje, tak se tam jdeme podívat. Před hospodou nás otáčí ochranka se slovy: "jen pro zvané - soukromá párty." Tak zase nic, tak holt jdeme k tomu hostinskýmu v hotelu Sobol na pivko. Je po desáté a my se vracíme po prázdné pláži zpět.

Narazíme na otevřený  kiosek, který je jako oáza na poušti. Chlapík tam prodává panáky a drinky. Napadá mě, jaktože ještě nespí?...

Renda povídá dáme si chupito s třešní. Nevím co to je, ale dáme si to s Lombim a našimi něžnými protějšky dokola 3x. Normálně takové věci nepiju, ale dnes bych si dal už cokoliv....

Dojdeme zpět do hotelu. Mám hlad a Jana mi říká, ať řeknu hostinskému, že má kolena a žebra. Tak jdu a chci si je objednat. "Kolena a žebra jsou vyprodaná a teď mi už došlo i pivo."

Tak to už je pech! Tak se na sebe podíváme a jdeme zase kolem jedenácté spát.

Takhle krásně jsem se na srazu ještě nikdy nevyspal!

Ráno po snídani zapakujeme, rozloučíme se a jedeme domů.

Cestou ještě probíráme, tu včerejší super trasu vedoucí pěknou krajinou u nás i v Rakousích, po parádních silnicích jaké ve středních Čechách nemáme.

I to, že i přes velkou snahu organizátorů, to s tím vínem letos nějak nevyšlo.

Děkuji Janě a Laďovi za vše, co pro nás dělají a doufám, že i moje stezky po nenaplněném vinném zážitku je neotráví. Je to poprvé, co nás náš oblíbený vinařský kraj prostřednictvím několika místních lidí zklamal. To ovšem nemá nic společného s naším setkáním. Přijeli jsme moc rádi a určitě opět přijedeme.

Dobře to vystihl ve fóru Beda, který napsal:

"Velký dík Janě a Láďovi za organizaci, i když tento rok jim selhal lidský faktor. Z vlastní zkušeností vím, jak je složité všechno zajistit tak, aby ze srazu měli všichni dobrý pocit. Za mě, si myslím , že drobné problémy nám nemůžou pokazit to nejdůležitější a to je radost ze společného víkendu a kamarádství, které v našem klubu panuje! Nenechte se odradit, ať se můžeme těšit na další srazy , které voní vínem."

K tomu není co dodat.

Tak zase příště ahoj na Moravě s bandou Fazer clubu.

                                                                                      Luděk.