Krásné, krásné, krásné není co dodat.. ještě že tě Ludku máme ...
Je pátek navečer a parkoviště u chaty Iva na Malé Morávce pod Pradědem, je už plné zaparkovaných strojů.
Je to již deset let, co se zde setkáváme. Jeseníky jsou nejen krásné místo naší země, ale nabízí i pěkné svezení po silnicích, které by jiné kraje mohly závidět.
Proto se vždy těšíme na pozvánku, na "Vosí Mecheche na Malé Morávce".
Účast je opět hojná. Již pár sezón nám jedna chata nestačí, proto jsme obsadili i tu co je vedle.
Páteční večer jsme jako vždy živě debatili a šli spát až ve dvě ráno. Proto vyrážíme na společnou vyjížďku až kolem desáté.
Počasí nám přeje. Je sice 17°C a oblačno, ale neprší. Na vyjížďku je to akorát.
Všichni jsme nachystaní, (dokonce i Jany čtyřnohý batůžek), ale Vosa hlásí: "já mám problém. Dala jsem si klíče od motorky do taštičky, dala si ji do podsedlovky a sedlo jsem zacvakla!!! "
Tak to je pecka! Zkoušíme všechny klíče od šestkových Fazerů, ale marně.
Pak si prohlížíme jinou motorku, kudy vede lanko od zámku, ale to je tak dobře schované, že je nedostupné bez složitější demontáže.
Nakonec se toho ujal Píďa. Jako gynekolog amatér, nacpal ruce mezi zamčené sedlo a podsedlovku. S našim pokřikem "maminko dýchejte a tlačte!" nakonec vytáhl taštičku (hlavičkou napřed) ven!
Tak už máme konečně všichni klíče a můžeme vyrazit!
Trasa vede směr Jeseník a pak si konečně můžeme projet i silnici přes Červenohorské sedlo, která byla několik let zavřená a dále směřujeme do Velkých Losin.
Krásná krajina, pěkné silnice a přející počasí...., co si víc přát?
Jsme ve Velkých Losinách, tady máme zajištěn oběd v restauraci U Mrázků.
Po dobrém obědě nesměl chybět společný portrét. (Jen Ladis a Jana ještě platili v hospodě a focení nestihli, což jsme zjistili až později.)
Dělíme se na dvě skupiny. První se jede koupat do termálních lázní a druhá si přidává další porci kilometrů kolem polských hranic.
" Voso, hlavně bacha na klíče! "
Já jsem si vybral lázně. Je to super, koupat se venku, když je jen 17°C, ve vodě, která má krásných 25°C. (a ve vnitřním bazénu má dokonce 27°C)
Odpoledne vyrážíme na cestu zpět. Užíváme si serpentiny "Na Skřítku" směr Rýmařov. Opět jsme se pěkně svezli.
Silnice v Jeseníkách prostě nikdy neomrzí!
Tak ještě pochytat posledních pár slunečních paprsků a jdeme grilovat.
Zkušený Hafík se ujal místa šéfkuchaře. Dělal steaky lepší, než Pohlreich v televizi.
"Hele Laďo, na zdi vedle houpačky jsou pěkné lyže, nechceš si zalyžovat?"
Večer nesměla chybět ani muzika. Myslím, že se nám sobotní večer parádně vyvedl.
Produkce trvala opět do druhé ráno (Sorry Bédo!).
Ještě poslední taneček na cestě z koupelny a spát!
Je neděle ráno a balíme. Pomalu se začínáme rozjíždět domů.
Tak, ještě naložit vypité sudy a chata Iva osiří.
Zase to uteklo tak rychle.... Bylo to opět moc fajn a útěchou je, že se zde sejdeme letos ještě jednou.
Velký dík Vose za organizaci a Ladisovi za cathering tohoto skvělého setkání. Moc se těšíme na podzimní repete.
Luděk.
Krásné, krásné, krásné není co dodat.. ještě že tě Ludku máme ...
Zase jeden povedený článek o velice povedeném víkendu. Pěkně, Luďku
opět moc hezký článek. Měl bys je všechny posbírat a udělat nějakou elektronickou kroniku Fazer clubu. Co se mě týče, myslím si že třicet lidí natěšěných na společnou zábavu nebude brát ohled na jednoho Bédu. A já když potřebuji spát, tak spím. Ráno jsem odjížděl v šest za mírného deště a mašinu jsem nastartoval až dole na křižovatce. Dovolenou jsem si užil až na jeden den v Itálii, musel jsem vynechat Cortina d´ Ampezzo a Passo di Giau protože v noci napadnul sníh! Tak se teď už na všechny těším v Lučanech