Jak už to bývá, hodně plánů a věcí se domlouvá u piva. I tuhle vyjížďku jsme tak domluvili. Jednou ve čtvrtek sedíme Láďou motorkářem u džbánku se zlatavým mokem a rozmýšlíme kam jet o víkendu. Já navrhuji „Pekelné doly“ nebo „Slapy“. Láďa chvilku neříká nic a pak povídá, co kdybychom jeli na „Mandelinky“. Já na něho koukal kam, že to chce jet. Tak mě to vysvětlil, že to je sraz snad nejstaršího klubu v bývalém „NDR“. A tím to začalo. Ještě několik organizačních telefonátů a bylo vše domluveno.
Domluvili jsme se, že vyrazíme v pátek, až přijedu z práce. Po příchodu domů jsem se pustil do balení, abychom mohli jet co nejdříve. Po příjezdu z práce, zbývalo už jen naložit zbalené věci na mého Fazera. Za čekání Ládi, který už mezitím přijel na V-Stromu k nám, jsem dobalil a vyrazili jsme společně na cestu. V Třemošné jsme najeli na silnici č.27, po které jsme dojeli až do Žatce do Tesca, kde jsme nakoupili plechovkové a odtud dále na budovanou mimoúrovňovou křižovatku 27ky a 7ky. Až bude hotová, tak zmizí z map zase jedno pro řidiče nebezpečné místo. Po sedmičce jsme přes Chomutov dojeli až na hranice. Dotankovali jsme na benzínce na Hoře Sv.Šebestiána, u jednoho „směnárníka“ s trpaslíky před kanceláří jsme ještě pořídili pár Éček a už jsme si to hnali přes hranici. Díky tomu, že Láďa už měl účast v roce 2008 za sebou, tak jsem se vezl pěkně v háku. Jelikož zná cestu a má motku v ruce tak jsme se pěkně svezli. Po 174ce na novém obchvatu okolo Marienbergu si asi naši němečtí kolegové testovali svoje motky, protože jich tam několik jezdilo semtam. Pokračovali jsme po ní okolo Zschopau až do Chemnitzu, před kterým jsme si udělali pitnou pauzu. Jihozápadně okolo něho jsme využili kousek dálnici, za prvé jako urychlovač a za druhé proto, že jsme se vyhnuli se průjezdu městem. Díky pěknému počasí jsme potkávali dost často německé kolegy. Při objezdu Chemnitzu (cca 20 km, ale možná hodina času ušetřená), jsme sjeli ze 174ky po které jsme jeli až od hranic na Südring který nás dovedl k dálnici A72. Z té jsme přejeli na A4 a po pár km jsme dálnici opustili a dali se po 107ce na sever. Po téhle silnici jsme přes menší či větší sídla dorazili až do města Grimma. Za městem v bývalém kempu kam jsme po vyřízení formalit byli vpuštěni, jsme měli domluvené místo pro stan u party motorkářů z HD Clubu Praha.
Byl jsem mile překvapen srdečností, z kterou nás přijali. Po uložení motorek a rozkoukání se, jsme postavili stan a šli obhlédnout kemp. Byli tam k vidění pěkné stroje, ale hodně mne zaujali tříkolky s jejich přívěsy. Jejich klub je něco jako náš. Mohou tam být všichni bez rozdílu značky motky a navíc jsou tam v clubu i tříkolkáři. Ti jsou v bývalé NDR hodně vidět. Říkají si Kartoffelkäferbande neboli Mandelinky podle svých helem ve znaku. Založili už jej v roce 1958 a prý to nebylo zrovna jednoduché.
A tak přišel večer a s ním hudba, pivo speciálně zlevněné pro účastníky srazu 1,5E za půllitr a výborné různé lahůdky na grilu, z udírny apod. I tak myslím, že třeba klobása také za 1,5Éčka nebyla drahá a pěkná kotleta za 2E, samozřejmě s chlebem okurkou a třeba hořčicí nebo kečupem také není nejen dle mého názoru předražená. Hudba sice hrála moc pěkně, ale přeci jen už jsem toho měl nějak dost, tak jsem šel spát, i když zase tak brzy to nebylo. V sobotu snídaně co kufr dal a rozmluva co uděláme z celým dnem. Někdo navrhl nejet na spanilku, ale udělat si svoji vyjížďku a tak se i stalo. Kdosi nadhodil , že u Lipska je velký zábavní park , tak že by jsme to mohli očíhnout, protože na výlet s dětmi je to prý dobrý nápad.
Projeli jsme se po pěkných cestách tam, ale zpět už jsme to vzali kousek po dálnici, páč nám vyhládlo a chtěli jsme se ještě jit najíst než se ostatní vrátí ze spanilky. Ještě jsme si zajeli dotankovat a něco přikoupit vedle v Marketu a už se okolo valila kolona všech možných strojů. Tak jsme se vmísili do davu a pomalu dohrkali do kempu. Najedli jsme se v pohodě, páč nikde nebyli fronty z kterých jsme trochu měli obavy. Odpoledne byli na programu různé soutěže jako házení vajec do dřezu, boj vsedě s pytli na kládě, zvedání pivních bas (samozřejmě prázdných), nebo o nejhlučnější výfuk.
Odpoledne se přijel do kempu podívat jeden motofanda, ale na trochu jiném stroji.
Večer začínal vrcholit. K tanci i poslechu hrála ona dobrá“páteční“ kapela. Jako první přišli na řadu chlapi z HDC Praha, kteří předali svému dlouholetému členu z Grimmy, diplom a certififikát na čestné člensví v klubu.
Poté byli rozdány ceny výhercům ze soutěží a i za soutěž o nejhezčí tříkolku. Na řadu také přišla ukázka country tanců,
pak venku zahřměl ohňostroj a poté již opravdu přišel vrchol večera. Pro dámy byl na programu pánský striptýz a pak přišel na řadu dámský. Dlouhá noc pak pokračovala až do ranních hodin. V neděli po „snídani“ jsme se stejnou cestou odebrali k domovu. Mimo pitných zastávek jsme se ještě zastavili v obci Radíčeves na výbornou domácí klobásku. Láďa si jich ještě koupil několik domů, jak mu chutnali. Pak už jsme upalovali k domovu a do hospůdky na „Gambáče“. Tak jsme zakončili náš víkend na „Mandelinkách“.
Najeto celkem 598 km při spotřebě 4,8/100. Celkově mě vyšel výkend asi na 2500 Kč.
Pejrak
Ani jsi se na Silvestra nepochlubil na jakým jsi byl srazíku.Moc pěkný.
Koukám Pepo, že jsi za dlouhých zimních večerů nelenil a psal do šuplíku! To je fajn! Dávám 10b a těším se na další článek! :-)
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.