Jak proběhlo klubové setkání v Lučanech nad Nisou – srpen 2018

Celý měsíc trvající úmorná vedra, kdy teploměr téměř atakoval čtyřicítku, se jako zázrakem v den odjezdu na sraz, vrátily teploty do normálu. Teplota na teploměru kolem 20-25°C je na jízdu moc příjemná. Možná lehce sprchne, ale pořád lepší, než tropy!

Na páteční cestě do Lučan, zůstaly nepromoky pěkně v kufru a dojeli jsme, jak u nás v klubu říkáme „suchou riflou“.  

Sestava v chatě Agatha byla už skoro kompletní. Po přivítání s ostatními, si dáváme skvělou domácí zelňačku s klobásou.
K večeři jsou ještě připraveny na gril naložené vepřové a kuřecí steaky. Tak si objednáme pivko a těšíme se na druhý chod.

Je to paráda, opět vidět tu naší partu v prostředí, kde se již cítíme jako doma na vlastní chatě.
Poseděli a popili jsme do pozdních hodin. Času je dost, ráno vyjíždíme až o půl jedenácté.

Po sobotní bohaté snídani dáváme lehkou zdravotní procházku po okolí. Sluníčko svítí a je nějakých 14°C. Teploměr leze nahoru, ale dnes by více jak 25°C být nemělo, což je super.
Po návratu z procházky vidíme, že už snídají i ti co vydrželi večer nejdéle, tak se můžeme jít nastrojit do kombinéz a pojedeme.

Dnešní trasa vede na Tanvald, do restaurace BON pod Tanvaldským Špičákem.
Dáme dobrý oběd a uděláme si společné foto.

                                  (Společné foto je v plném rozlišení ke stažení v sekci fotky z akcí)

Potom pokračujeme po trase vyjížďky směr sever do Bílého Potoka, kde je Jizerskohorské technické muzeum. Máme domluvenu prohlídku s výkladem pro celou bandu. Motorky si dáváme přímo do areálu muzea.

Je to bývalá textiní továrna, kde byla tkalcovna. Takže většina exponátů je na toto téma. Ale je zde i vojenská technika (obrněné transportéry), historické motorky, letadla a letecké motory.

                                                                                                    "Sřihoruký Edward"

                 motocykl Slavia                                                BSA ze sajdou z četnických humoresek

Je tu i funkční letecký simulátor proudového letadla Albatros, který jsme samozřejmě museli vyzkoušet.

  trenažér proudového letadla Albatros

                                                      Je zde i obrovská sbírka šicích strojů.

Po prohlídce muzea jsme pokračovali přes státní hranici do Polska.

Jeli jsme po zbrusu nové silnici (asi 40km) podle Jizerských hor z polské strany. Silnice vede celou dobu ve výšce kolem 800-900 m.n.m. a nabízí i výhledy s pěknými panoramaty. Bohužel se začalo zatahovat a tak stavět na fotky, které by stejně byly k ničemu nemělo smysl. Druhá piha na kráse této nové lesní panoramatické silnice je ta, že je celý úsek pomalovaný dvojitou plnou čárou! Což je škoda, protože jakmile dojedete třeba autobus (jako my), už se legálně nesvezete……
Přesto se nám to líbilo a ani jsme neremcali…

Blížíme se zpět na základnu a 20km před cílem začíná pršet. Zastavujeme na případné oblečení nepromoků, ale nakonec vyrážíme dál. Vypadá to jako lokální přeháňka a tak tomu zkoušíme ujet. Toto rozhodnutí se nám vyplatilo. Po ujetí 2 km déšt ustal. Jedeme dál a 2km před cílem další přeháňka. To snad ne, přece se nebudeme oblékat u baráku?
Kašlem na to a jedem dál. Opět to byl jen lokální deštíček a přijíždíme nepromočení a nepromoky zůstaly opět zabalené v kufru.

Jak sundáme přilby, cítíme vůni masa. Pavel nám během naší vyjížďky už několik hodin připravuje vepř.kýtu a krůtu na grilu. K tomu čerstvou i grilovanou zeleninu…

Před tím je ale ještě podávána výborná domácí bramboračka s houbama.
Tak to je paráda!

Po večeři přijíždí muzikanti duo s přezdívkou "Eva a Šašek" , kteří byli na lučanském srazu již vloni. Tak se moc těšíme na večerní produkci. Minule to bylo super.

Náš nejstarší člen Honza těsně před srazem oslavil 74 narozeniny. Poručil všem panáky na přípitek a po blahopřání se nevyhnul ani tanečku.

Zábava byla opět parádní. Začali hrát o půl osmé a končili po jedné v noci. Zazpívali jsme si s nimi a moc jsme si to užili. Myslím, že ani oni nebyli zklamaní  a hraní pro nás si užili stejně.

Ráno už to tak veselé nebylo. Sraz končí, balíme a jedeme domů. Je nám líto, že to zase uteklo jako voda.
Ještě, že máme letos před sebou ještě jeden sraz v Jeseníkách…

Moc děkujeme Bédovi za organizaci srazu a personálu chaty Agatha za poskytnuté služby.
Bylo to moc fajn a těšíme se na další ročník!

                                                                                             Luděk.