Report z letošního červnového setkání členů Fazerclubu v Mýtě u Rokycan.

I letos jsme se nemohli dočkat, až se zase s ostatními uvidíme.

Bohužel počasí si postavilo hlavu a na celý víkend byly na západě hlášeny deště a bouřky. 

No, co naplat, přece nezůstanem doma,  po práci prostě vyrazíme.

Podle dešťového radaru jsme si našli čas, kdy pršelo nejméně a celkem to šlo.

Až na tu kilometrovou příjezdovou cestu ke středisku, to byl motokros.....

Na místě jsme byli v půl sedmé.

Devět nás dorazilo na motorkách, ostatní auty. 

Rychle jsme se přivítali s ostatními a šli jsme se navečeřet.

Ale ouha, kuchyně zavřená! Bbylo nám řečeno, že už žádná není!

Vždyť ještě není sedm, peníze jsme posílali první a jsme nahlášeni....

No, tak to je mazec, přece nepojedem zase tou motokrosovou vložkou zpátky někam na večeři.

"Tak počkejte, my Vám tedy ještě něco uděláme."

Naštěstí jsme dostali dobrou minutku s kuřecího prsa a rýži.

Tak super.

                               Detektorrův "žralok" , opravdu zajímavý stroj!.

                                                 Noví členové klubu.

Večer nás Zbyněk seznámil s plánem na zítřek. V plánu je návštěva kláštera Plasy.

Venku už zase prší, ale nám to nevadí. Máme si co povídat i co pít, tak je nám fajn.

Pěkný páteční večer s kamarády byl moc fajn. Já šel spát v jednu, ale hovor byl prý slyšet ještě v půl páté ráno. 

Ráno moc nespěcháme, vstáváme po osmé a před devátou jdeme na snídani.

Kafe není a prý ani nebylo. Granulovaný přeslazený čaj, máslo, marmeláda a rohlík. No, asi jsme měli vstát dřív, ale komu by se po dlouhém večeru chtělo vstávat brzo.....   

Domlouváme se s ostatními na plánované cestě směr Plasy. Je tam zajištěn oběd v restauraci Knížecí pivovar a pak se jde na prohlídku kláštera.

Nikomu se na motorce tím blátem a pak celou cestu v dešti nechce a tak se dělíme na ty co nejedou a na ty, co poberou ostatní auty.

Restaurace Knížecí pivovar je prý pěkná a vaří tam dobře.

Za to mně, dobře rozhodně není.

I když jsem včera měl za celý večer jen tři piva a tři panáky, po 60km cestě autem a jízdě vzadu, (kde jsem neseděl snad od dětství), mi musel Beda zastavit a já klečíc ve škarpě u silnice k pobavení ostatních "krmil kachny...".

Návštěvu kláštera jsem raději vzdal a počkal na ostatní v autě.

Děkuji Daně a Rendovi, za pár obrázků z prohlídky.

Záchod, kde místo splachovadla, protéká řeka... Při velké vodě je to i bidet!

Odpoledne přestalo pršet, tak ještě posedíme venku.

Uděláme si společnou fotku. Chybí už ale Salfa, Lombi a Detektor, kteří už odjeli a Roman s jeho drahou polovičkou, kteří focení nestihli.

Bude večeře a tak spěchám mezi prvními, aby na mě zbylo.

Večer máme zaplacenou kapelu, ve které hraje i Sali, tak se těšíme.

Kapela dorazila a zábava začíná.

Za barem obsluhuje každou chvíli někdo jiný.

Sali vyměnil Janu za mladší a jde to tu od deseti k pěti..

Bylo deset hodin a u baru došlo kafe, bílé i červené víno i Prosecco.....

Je to možné, když ví, že přijede banda motorkářů a objedná si na večer kapelu?

To kdybych věděl a byl majitel, odpoledne vemu auťák a zajedu do první vesnice nakoupit k Vietnamci! To prostě nechápu?

Kluci hráli pěkně, ale bohužel ne, jen pro nás. Parket nám obsadila banda cizích lidí, jejich známých (cca 10 lidí). Takže už na parketu nebylo pro nás místo. Někteří šli otrávení raději spát už před desátou. (vč.Dany)

Vypadalo to, že jsme zaplatili taneční zábavu někomu jinému.

Já šel spát ještě před půlnocí... A dojmy z dnešním zábavy byly fakt rozpačité.

Ráno jsme vstali včas a byli na snídani už v osm hodin.

To ale ještě probíhala snídaně dětí, bydlících v protější budově.

Čekali jsme asi do půl deváté než děti odejdou a k našemu překvapení byla zase marmeláda a máslo, na tácku deset koleček šunkového salámu a k tomu páteční chleba. "kde jsou rohlíky?"

"Nejsou, v neděli pekaři nejezděj".  Kafe není, teplá přeslazená voda a o nějakém ovoci, zelenině, nebo jogurtu se nám může jenom zdát.

No, už nás to ani nepřekvapuje...

Co napsat na závěr?

Zbyněk se zhostil pořadatelství a zajištění strazu stejně obětavě a dobře jako vždycky. Zařídit dlouho dopředu místo, ubytování, stravování, program, jídlo na vyjíždce, nakonec i živou hudbu, pro tolik lidí je nesmírně náročné a do jisté míry i riskantní.

Nesmírně obdivuji lidi, co jsou ochotni udělat dobrovolně, ve svém volném čase pro ostatní takovou věc.

Vážím si toho a rozhodně nepadá ani jedna mnou uvedená připomínka nepadá na  hlavu pořadatele.

Nakonec ohlédneme-li se do historie srazů, stejně dopadlo i zázemí v Kožlanech. To se prostě stává.

Na fóru už proběhla lehká diskuze na téma Svatý Štěpán. ZDE

Svůj názor vyjádřilo pár zúčastněných a padlo i pár námětů kam jet eventuelně příště. Budu moc rád, když Zbyněk bude ochoten pro nás dál pořádat srazy a určitě moc rád přijedu - kamkoli!

Zbyňku, Díky!

                                                              Luděk.