Jihočeský sraz Strmilov 2017

Jen počasí se jako na potvoru v den odjezdu zkazilo…..

Ačkoliv bylo celý týden slunečno a teploty atakovaly třicítku, v pátek bylo 15°C a od božího rána lilo jak z konve.

Co naplat, házíme na sebe nepromoky a celou cestu jedem v dešti. Motivací, je vidět zase ty „známé ksichty“, kvůli kterým bych jel kamkoliv a za každého počasí!

Jelikož máme s Blankou na pátek dovolenou, vyrážíme už po obědě, vyzvedáváme ještě kamaráda Honzu a jedeme společně, směr jih.

Cesta nic moc, ale dalo se to přežít. Přijíždíme do kempu mezi prvními. Vítají nás Dušan s jeho drahou polovičkou Kájou. Na uvítanou dostáváme „welcom drink“ a domácí dortík. To bylo opravdu moc milé!

Ubytování je zajištěno v chatkách pro 4 osoby, ale bydlíme jen po dvou, což je super, protože je dost místa na věci!

I přes nepřízeň počasí, je zde dobré zázemí. Velká jídelna, dobře zásobený bar a místnost s krbem na usušení mokrých věcí. Navíc je připraven horký čaj a polévka s uzeným masem, tak co si více přát?

Do večera se nás sjel slušný počet, včetně drahých poloviček Anderse a Agáta nás bylo kolem čtyřiceti. Společný večer jsme si pěkně užili.

Ráno vstáváme do oblačného počasí, ale světe div se, neprší!!!

Po bohaté snídani se chystáme, že po desáté hodině vyrazíme na společnou vyjížďku.

Trasa je dost dlouhá (200km), ale uvidíme. Při špatném počasí ji případně můžeme zkrátit.

První zastávka je po 65km v restauraci Peach Pit v Tučapech na domluvený oběd.

Po dobrém obědě a teplém čaji, nasedáme na motorky a vyrážíme na další cíl naší vyjížďky, což je Chýnovská jeskyně. Je to dalších 35km, ale počasí drží. Je sice chladno, ale neprší!

Prohlídka jeskyně byla fajn. Není sice krápníková, protože v ní není vápenec, ale mramor, přesto má návštěvníkům co nabídnout. Je hodně hluboká, jde se po schodech do hloubky 42m. Stěny jsou nasvícené a na dně jeskyně je pramen pitné vody, který zásobuje okolní obce.

U jedné skály ve tvaru ušatého skřítka, na kterého si ti, co u něj stáli sahali, vyprávěla průvodkyně pověst: „Ten, kdo si na jeho uši sáhne, když je žena, do zítřka zkrásní, když je muž, tomu se do zítřka zkrátí!“ V tom od skřítka odskočil Koudelka a zařval: „Blázníš? Sám mám málo!!!“

Po prohlídce se vzhledem k slušnému počasí domlouváme na dokončení původně plánované trasy. To je dalších 100km. Jsme rádi, jelikož trasa vyjížďky vede téměř celá po parádních silnicích s luxusním povrchem. Takové náš středočeský kraj může závidět!

Uděláme ještě jednu čůrací a tankovací zastávku u pumpy a pak už mažeme do kempu na večeři.

A já pořád, co je na té mé mašině divného......

Salfa přijel na sraz na dětském odrážedle. Celkem nám stíhal....

Bez nehod a bez deště, jsme zvládli celých 200km.

K večeři byly řízky a salát, tak že moje nejoblíbenější jídlo.

Jak jsme se najedli, Dušan si vzal slovo a za nás všechny popřál dvěma oslavencům, Radce a Slávkovi, kteří měli nedávno 50-tiny.

Hlavní gratulaci si však nechal pro Laďu, který zrovna slavil 60-tku. Po gratulaci, předal dojatému Laďovi dárky. Lahev whisky a stojan na víno v podobě kovové, ručně vyrobené motorky.

Motorka byla zabalena ve velké krabici. Moc se mi líbila Ladi hláška: „tož děcka děkuju, ale vždyť jsem vám říkal, že hrnce nechcu….“.

Pak jsme se přesunuli do baru, kde nám Laďa zařídil pohoštění a hostil nás Metaxou a Jägermeisterem.

Byl to opět moc pěkný večer a pěkně jsme společně poseděli.

Večer se opět rozpršelo a vydrželo pršet celou noc, až do rána.

Tak jsme šli na snídani a modlili jsme se, aby přestalo….

Ale než jsme se najedli a zabalili věci, tak déšť ustal. Že by ten nahoře vyslyšel naše motlitby?

Rozloučili jsme se s kamarády a vyrazili na cestu k domovu. Ani se nám nechtělo, klidně bychom tu ještě pár dní zůstali.

Celá cesta domů proběhla v pohodě (175km) a byla bez jediné kapky deště.

Když nám zbývaly 2km k baráku, tak jsme zmokli! No, asi to chtělo o jednu motlitbu víc!

Byl to parádní sraz! Bezva lidi, dobrá organizace i zázemí, skvělé silnice a milosrdné počasí! Díky moc Dušanovi a Káje za vše, co pro nás udělali.

Jak už jsem říkal mockrát: „smekám, před těmi, co pro nás srazy pořádají a moc si toho vážím“. Díky!

                                                                              Luděk.