Cesta do Svidníku přes Polsko.
Cílem cesty je projet se, jen tak, přes Polsko a Slovensko. Cestu jsme plánovali již od zimy s tím, že chceme, aby s námi jela na motorkách i mládež. Proto je tento výlet spíše plánován jako jízda než poznávání. Těch plánovaných cca 300 km na den, na padesátce, je taky vcelku kus. Abychom si alespoň stanovili nějaký záchytný bod, tak se rozhodlo, že se mrkneme na Dukelský průsmyk.

 

Cesty se zúčastním já s Hankou na FZ 1, Míša na TZR 50(70), Dalibor s Martinou na XT 660Z ténéré a „malý“ Dalík na YBR 125.

Je pátek 19.7.2013. Blázinec. Vstávám ve čtyři ráno, abych stihl všechno připravit. Ze stavby doslova utíkám v 13 hodin. Už na to nemám nervy. Chceme vyjet v 15 hodin. Doma stihnu alespoň zkontrolovat tlaky v pneumatikách, oleje. Voláme si, vyjíždíme. Sraz je kousek.  Jsme z jedné vesnice.

Kufry nabaleny, přilby na hlavu, zapnout intercom a nastartovat. Kde mám klíče? Kde mám klíče? Vcelku rezignovaně si uvědomuji, že jsem si je právě zabouchnul do kufru…

Sedám do auta a jedu pro náhradní. Po cestě se stavím na místo srazu, ať ostatní zajedou k nám a počkají na mne. Po půlhodince zpoždění vyrážíme. Dalibor v čele, veden přítelem Garminem, určuje cíl dnešní etapy na Wieliczku, což je město poblíž Krakowa. V minulosti jsme zde již byli v místních solných dolech.  Ač jsme původně chtěli jet na Jablunkov, tak jsme se nakonec rozhodli přejet hranici v Chotěbuzi. V Třinci se  staví cesta a jsou zde několika kilometrové kolony, kterými se každé ráno dostávám do práce. Projíždíme celnicí, tak nějak ze zvyku si v duchu kontroluji, jestli máme všechno. A nemáme. V tom zmatku jsem ještě zapomněl na malý techničák a pojištění od motorky. Ostatním to neříkám. Stačí, že budu nervózní já.

Ač je pátek odpoledne, tak nám cesta v pohodě utíká. S Daliborem konstatujeme, že místní řidiči více dodržují předpisy, a také nás prakticky nijak neohrožují. Když předjíždějí, tak jen tak, aby nás předjeli všechny, čili bezpečně. Dále nás několikrát pustili z vedlejší silnice, abychom se spojili.  První pauzu děláme zhruba po hodince a půl. S Daliborem jsme našli krásné místečko u autobusové zastávky. Dámy nad ním ale ohrnují nos, a to mají výhled na vláček, krásný betonový chodníček, o kterém tvrdí, že je to strouha pro vodu, lopuchy snad i s beruškou. Doufáme, že trošku přitvrdí a spokojí se s takto krásným, klidným místečkem i v budoucnu.  Bohužel jsme se mýlili a při dalších zastávkách museli dokonce kontrolovat druhovou rozmanitost flóry. Kopřivy a bodláky se nelíbily a zejména Dalibor měl za celý víkend pěkně pobitá záda od Martiny.


 

1.JPG

 


Bez problému dorážíme okolo osmé večer do Wieliczky. Ještě doma Hanka našla kontakt na motel, ve kterém jsme přespali v minulosti.  Adresu dali do Garmina a za 10 minut byli ubytováni na pokoji. Ubytování, včetně perfektní snídaně, vyšlo na 24 euro za osobu.  Po základní hygieně jdeme na večeři, dáme si pivko a uleháme.


2.JPG


Sobota. Vyjíždíme o půl deváté. Nad hlavou sice plují sem tam mraky, my se jim ale šťastně vyhýbáme po celý víkend. Cesta probíhá v poklidném sobotním tempu. Dneska bychom chtěli dorazit do Svidníku a na noc se přiblížit zpět slovenskou stranou k Tatrám. S Wieliczky jedeme na Nowy Sacz . Za ním trošku provádíme navigační chybu, když jsme v garminu zadali namísto města Dukla přímo Svidník. Dukla je město, podle kterého se jmenuje dukelský průsmyk, ale my chtěli přímo do Výšného Komárníka a Svidníku. Garmin nás tím navedl na Bardějov, tak jsme se potom kousek cesty vraceli po stejné trase. Tímto doporučuji přejíždět na Duklu a teprve potom na Slovenskou stranu.

 

3.JPG

 

V Bardějově se zastavujeme na oběd. Složitě hledáme vstup do restaurace. Když jej najdeme, odstrojíme se, zamkneme motorky a dojdeme ke dveřím, tak nám obsluha sdělí, že dneska mají akci, a tak nic neuvaří. Jdeme zpátky, oblékáme se, startujeme. Vyjde obsluha, že nám ještě stihnou něco udělat, tak znovu rozborka. Oběd je dobrý, rychlý, spokojenost.

Prohlídku dukelské operace jsme zahájili u památníku ve Svidníku, je tu i muzeum a nějaká vojenská technika. Paneláky stojí přímo vedle tanků a další techniky. Ještě najít ve Vyšném Komárníku údolí smrti. Má to být jediné místo, kde se podařilo rozvinout tanky a mají zde být přímo posety louky a vesnice touto technikou. Od památníku je výchozí bod snad jen tři kilometry, ale značení jsme trošku nepochopili. Až místní nám pak sdělili, že ta technika je rozeseta po několika vesnicích. I tak jsme dojeli na hranici s Polskem, do zmíněného Vyšného Komárníka.


4.JPG


5.JPG

 

Pomaličku jsme se vraceli zpět a těšili se na zítřejší Tatry. Ubytování jsme našli na podruhé. V penzionu, na který upozorňovalo několik šipek, slečna u pultu tvrdila, že nemají místo, ale všude bylo prázdno a nikde ani jeden člověk, tak jsme se přesunuli a pár metrů vedle, a nelitovali.

Hotel ze sítě SOREA  a to Lubovňianské kúpele. Ubytování se snídaní 25 eur, v ceně snídaně, bazén, kulečník atd. Mládež po večeři zůstala na pokoji a my se vydali kousek na procházku. Je vidět, že okolí hotelu je již pár let trošku neudržované, zarostlá alej, zničené lavičky.  Jsou zde ale prameny, které ochutnáme a zjistíme, že je to vlastně naše Magnesia. Zbytek večera trávíme na pokoji se slovenským fernetem, brambůrky a pohodičkou.


6.JPG

 

Neděle. Dneska nás čeká nejdelší úsek cesty a to 330 km. Ze Staré Ľubovně si to míříme přes Tatranskou Lomnici na Štrbské pleso. Zde jsme trošku zaskočeni místní policií, která nás hned při příjezdu zastaví a upozorňuje, že se nesmí zastavit a stát nikde, mimo placená parkoviště. Stejně jsou skoro všechna plná, tak ještě na toto upozorňuji maďarské motorkáře, kteří si už našli místo mezi stromy.  Ani se s nimi nestačím domluvit a policisti jsou zde a již vřískají. Sjíždíme níže a hledáme nějaké místo k parkování.  Zastavujeme u ještě neotevřeného penzionu, který leží pár kroků od Nového Štrbského plesa. Fotíme se, dáváme chvilku pauzu. Dalík se provokativně fotí sám s Míšou. Fotky chce dát na facebook . Ta jeho na Míšu žárlí.


7.JPG

 

8.JPG

 

9.JPG


10.JPG


Zpestřením cesty je nový, nádherný úsek mezi Liptovskou Marou a Oravskou nádrží. Jedná se o krásný a motorkáři hojně využívaný úsek. Přemýšlíme, že si jej „dáme“ s Daliborem ještě jednou sami, ale pak jedeme dále. Cestou domů se stavujeme na oběd, kdy jsme vynechali totálně obsazené všechny možné restaurace u Oravy a pak jsme zjistili, že se není kde najíst. Nakonec se nám podařilo zastavit u nového penzionu, kde nás zaskočili trošku cenami (na takovou díru).


11.JPG

 

Celkem jsme ujeli 830 km průměrnou rychlostí 55 km/hodinu, což jak říká Míša je dobrý, když její TZRka má povolenou rychlost 48km/h…

V Polsku nás překvapila slušnost řidičů a to, že na cestách jsme potkali málo motorkářů. Cena benzínu cca 38,-Kč a ubytování by šlo zcela určitě sehnat levnější.

Na Slovensku se chování zhoršovalo směrem na západ. Cena benzínu 1,53 euro a to od Svidníku až po Čadcu. Všude stejná cena. U nás se průjezd oblíbenými Starými Hamry změnil v strach, který blbec nás při předjíždění sejme.

Fotek máme málo. Já jsem fotografický antitalent. Budeme muset pověřit někoho z mladších. Míša i Dalík zvládli cestu bez problémů. Nedávno jsem se svezl na TZRce a obdivuji Míšu, že to dala. Mě po chvíli z toho předklonu a váze jen na ruchách bolelo všechno. Martina si jen stěžovala na bolest pozadí. Předpokládáme, že si časem zvykne.



Autor: Mojmír | Datum: 26.11.2013 | Čtenářů: 314 | Reakcí: 5 | Hodnocení : 10

Obrázky k článku :
Žádné nejsou nastavené.

Pro hlasování se musíte přihlásit


Komentáře od tohoto článku :
Jimi - jimi62

*Usmívá se*Krásný výlet,pěkný článek,super ať Vám to frčí.


- kralik

dik za tip a dobre pocitani


- Ali

Díky za letní osvěžení. Oceňuju, že si někdo, kromě Luďka a několika vyjímek, dal tu práci potěšit článkem ostatní....ještě jednou díky i za tip na ubytování na zajímavém místě...


- Radka

Super family *Říká : Super*. Kde jsou ty časy, kdy jsme takhle jezdili my....   Hezký, Mojmíre....


- Luděk (admin)

*Říká : Super* Dík za pěkný článek! V tomto období obvzlášť potěší! *Usmívá se*


Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Dalších 5 článku z kategorie Fazer obsah a podkategorie Články

Rozloučení se sezónou 2017, na Malé Morávce v Jeseníkách. od Luděk (admin)
Uspořádat sraz na horách v termínu na přelomu měsíce září a října, bylo poměrně riskantní, co se týče špatného počasí......
Silvestr 2017 - Lučany nad Nisou od Beda (hendrik)
Zdravím všechny kamarády, členy a přátele Fazer clubu. Zvu Vás všechny na tradiční místo do Lučan nad Nisou, na zde netradiční silvestrovské setkání. Nápad se zrodil na posledním srazu na Malé Morávce. Jelikož už byla pozdější večerní hodina, hladina alkoholu v láhvích povážlivě nízká (na rozdíl od hladin alkoholu v krvi), byl nápad na světě! Prvotní ohlasy byly kladné, tak uvidíme, jak naše nadšení vydrží a jestli se ujme i u ostatních.
Jihočeský sraz Strmilov 2017 od Luděk (admin)
Letos se konal první sraz v jihočeském Strmilově, v chatkovém kempu Chatrek Strmilov u rybníka Komormík. Byl konec prázdnin a pořadatelé srazu, Dušan a Kája zajistili kemp jen pro nás. Jižní Čechy jsou lokalitou, kde je sraz poprvé a tak jsme se všichni moc těšili.
Lučany 2017 - srazové zpravodajství od Luděk (admin)
Sraz v Lučanech nad Nisou, je zaškrtnutá položka v mém plánovacím kalendáři na každou sezónu. Proto jsem ani letos nemohl vynechat….
Momentky ze srazu na Malé Morávce. od Luděk (admin)
Červencové setkání na Malé Morávce pod Pradědem, je za námi. Chtěl bych se podělit o pár řádek a obrázků z tohoto srazu.



GALERIE
Fotografie člena Fazerclubu.cz
KALENDÁŘ AKCÍ
STATISTIKA
Uživatelé online :

Počet Hostů 3
Počet členů 0
PŘIHLÁŠENÍ
HLEDAT
POČASÍ